RYCHLÝ KONTAKT

Okresní výbor KSČM Opava

 747 05 Opava, Mostní 70

Tel./fax: +420 553 732 347, 82

e-mail: ov.opava@kscm.cz

Opava KSČMÚvod
        Aktuálně - využijte též výběr v menu na levé straně

Projev V. Filipa na IX. sjezdu KSČM

(14.6.2016)

Úvodní projev předsedy ÚV KSČM Vojtěcha Filipa na IX. sjezdu v Praze

 

 

Vážené soudružky a soudruzi, milí hosté,

 

 

v těchto dnech si připomínáme 95. výročí ustavujícího sjezdu KSČ, který se uskutečnil od 14. do 16. května 1921 a také 70. výročí vítězství KSČ ve volbách v roce 1946. Chtěl bych zdůraznit, že takového úspěchu tehdy strana nedosáhla v důsledku mezinárodní a vnitropolitické situace samozřejmě, ale především proto, že díky poctivé a trpělivé práci jejích členů, odváděné po celou dobu své existence ve prospěch pracujících, získala autoritu ve společnosti.

 

Loni i pro KSČM jsme si mohli připomenout 25 let práce a scházíme se především proto, abychom zhodnotili plnění úkolů a dosavadní činnost, které jsme přijali na posledním libereckém sjezdu. Je třeba si otevřeně říct, nejen co se nám podařilo, ale i to, zda v naší práci přetrvávají nedostatky, a pokud ano - jaké a jak se s nimi vypořádat. Jsme tu v neposlední řadě proto, abychom si stanovili konkrétní cíle pro nadcházející období.

 

Přistupujme k hodnocení naší činnosti od minulého sjezdu s dostatečně kritickým pohledem, ale i s hrdostí na odvedenou práci na všech stupních stranické výstavby. Lze konstatovat, že zásadní úkoly, které jsme na VIII. sjezdovém jednání přijali, se nám podařilo splnit. Především se ukázalo jako správné, že jsme ke zvládnutí témat, které jako komunisté vidíme ve společnosti k řešení, zvolili postup přijetí aktuálních úkolů. Zvládnutí těchto zadání musí být realizováno se vší odpovědností k vytčenému cíli a nic nesmí naše kroky svést z cesty směřující k budování sociálně spravedlivé společnosti - z cesty k socialismu. 

 

Podařilo se nám i najít způsob, jak jednotlivých postupných cílů dosáhnout. Uplatňujeme ve své práci princip poctivé správy. Politický program aktuálních úkolů nám umožnil dobře formulovat volební programy pro tehdejší přípravu na krajské a senátní volby. Zejména jsme zvolili vhodnou formu, nejen jak se vymezit, ale i odmítnout tehdy panující systém vládnutí korupční pravice (ODS a TOP 09) v čele s Nečasem a Kalouskem.

 

Jestliže jsme na VIII. sjezdu hodnotili, jak naši zástupci pracovali v exekutivních funkcích ve dvou krajích (KV, MSK) - pak již na podzim po tomto sjezdu jsme ve dvou krajích volby již přímo vyhráli (UL a KV) a v devíti krajích jsme vstoupili do krajských koalic. Nesporným úspěchem je, že historicky poprvé od zřízení krajů v roce 2000, jsme získali i místo v kraji nejvyšší - místo hejtmana kraje. Navíc soudruh Oldřich Bubeníček projevil vynikající schopnosti pro zastávání funkce, do které byl zvolen a v celostátním hodnocení hejtmanů se pravidelně umísťuje na předním místě. Stejně tak i ostatní funkcionáři, náměstci hejtmana s. Babka, Strachoň, Recman, Ruml, Rybák, Vajlentová, Mařák, či radní krajů jako s. Štefek, Jetenský, Štekl, Šormová, Tůmová, Drlý, Sachetová, Symerský, Švec, Kučera. Všude tam, kde jsme byli členy krajských koalic – ale i tam, kde jsme přímo v kolacích nebyli (zejména v kraji Vysočina či Jihomoravském kraji) si naši předsedové výborů vytvořili a upevnili svou pozici a tím podpořili autoritu naší strany.  Za to dále patří poděkování soudruhům Navrkalovi, Slámečkovi, Dobrému, ale také P. Branému, V. Snopkovi a dalším. Nemohu na tomto místě jmenovat většinu ze 182 zastupitelů v krajích, kteří poctivě odváděnou prací pro veřejnost a příkladným uplatňováním principu poctivé správy posilují autoritu naší strany.

 

Věrnost principu poctivé správy a zásadní odmítání korupce jsme osvědčili v době koaliční krize v KV kraji, když jsme neustoupili od našich zásad a neslevili z prosazování naších požadavků. Zde jsme raději z koalice odešli - než abychom se smířili s tím, že poneseme stigma tiché tolerance korupce.  Naše zásadové stanovisko v těchto otázkách se zúročuje – což se už nyní projevuje v hodnocení postavení stranické organizace v KV kraji, kde jsme hodnoceni v preferencích na 1. místě. A to svědčí o posilování autority KSČM v daném regionu. A věřím, že tam příští krajské volby vyhrajeme a podaří se nám tentokrát i lépe výsledek voleb vyjednat.  

 

Náš dobře nastoupený trend posilování autority KSČM ve společnosti jsme dokázali zúročit i v předčasných volbách do PS PČR, když jsme byli jedinou parlamentní stranou, která nejen zvýšila počet svých voličů a získaných mandátů (o více než 100 tis. hlasů a o 7 mandátů - na 33). Tak jsme se stali nejsilnější opoziční stranou.  V této souvislosti stojí za připomenutí, že v téže době ČSSD ztratila 2 mandáty, TOP 09 15 a ODS dokonce 34 mandátů.

 

Připomínám, že tohoto výsledku jsme dosáhli v době věšteckých předpovědí a prognóz nejen našich politických protivníků, ale i politologů, o narůstajícím stárnutí našich voličů a často až radostně konstatovaných slovech nepřejícníků o vysoké mortalitě naší voličské základny.

 

Na druhé straně příliv protestních hlasů nebyl tak vysoký, jak s oblibou uváděla média hlavního proudu. Počet »naštvaných« voličů nebyl tak vysoký, jak by se z nálad veřejnosti mohlo zdát.

 

Napříště je třeba zvýšit úsilí o získání většího počtu tzv. protestních hlasů a hlasů nerozhodnutých voličů. Ty často mohou být pověstným jazýčkem na vahách. Jen díky takovým hlasům se zřejmě do parlamentu dostala zpět KDU-ČSL, jejíž základní volební elektorát jsme však my získat nemohli. Ale podstatné je, že v těchto volbách uspěla nová populistická hnutí ANO 2011 a Úsvit. Jak tomu u podobných subjektů bývá, teprve po volbách mohli voliči posoudit, jak propastný je rozdíl mezi jejich předvolebními sliby a jejich povolebními činy. Hnutí Úsvit se rozpadlo a vytváří se z jeho zbytků ultrapravicové uskupení nacionalistického, nikoli vlasteneckého zaměření. Hnutí ANO 2011 se jasně postavilo napravo, a to nejen deklarací na svém kongresu, ale i svým postupem, kdy brání dalším sociálně potřebným řešením jako sice ne nejsilnější, ale směr určující síla současné vládní koalice. Ostatně jeho lídr Andrej Babiš se v rozhovoru jasně vymezil proti komunistické myšlence a připustil, že jako prospěchář před listopadem v KSČ byl jen pro vlastní výhody.

 

Takže současná Sobotkova vláda se posunula silně za pravý střed, a to zejména při flagrantním neřešení katastrofálních dopadů a nových křivd, tedy při uplatňování tzv. církevních restitucí, které pokřivují majetkové vztahy ve společnosti a oslabují stát a veřejný prostor. Takto sociální demokracie zcela rezignovala na své předvolební sliby. Hnutí ANO toto téma nezajímá a řešit je nechce a jen odvádí pozornost od svého zjevného záměru udržet se u vládnutí společně s KDU-ČSL.

 

Trend posilování autority KSČM ve společnosti se nám nepodařil ve vztahu k volbám do EP. Ve volebním výsledku jsme stagnovali. Nenašli jsme na kandidátní listinu adekvátní náhradu za Vladimíra Remka, i  když se nám podařilo do čela kandidátní listiny správně postavit Kateřinu Konečnou.  Což potvrdil nejvyšší počet získaných preferenčních hlasů.

 

Důsledek neplnění úkolů v oblasti občanského sektoru a nevyužívání našich přirozených spojenců se projevil v tom, že jsme snížili počet kandidátních listin v obcích a úměrně tomu i poklesl počet získaných mandátů pro KSČM v komunálních volbách. Přestože od roku 2010, kdy jsme na výsledek komunálních voleb reagovali správně zvýšenou aktivitou v občanské veřejnosti a iniciací Spojenectví práce a solidarity, se tentokrát řada okresů a krajů spokojila s výsledky v krajských a parlamentních volbách. Na plnění úkolů, týkajících se komunálních voleb, nebyl kladen důraz, a proto jsme v jednotlivých místech, zejména v malých a středních obcích, nenašli dostatek kandidátů z řad členů strany, nebo trvale sympatizujících občanů. Je vidět, že když se přestane důsledně plnit správné usnesení, projeví se to na výsledku.

 

Žel, i v senátních volbách se projevila nedostatečná součinnost okresů, krajů a centra a zopakovali jsme si chybu z roku 2002, a tak jsme nezískali žádného senátora. Je to velké poučení pro celou členskou základnu, že princip posilování autority strany je neslučitelný s tím, aby individuální zájmy převážily nad zájmy strany jako celku. S důvěrou hazardovat nelze, a jestliže se tak stane, voliči to neodpouští a vede to vždy jen k propadu důvěry ke straně ve společnosti.

 

Je třeba zdůraznit, že pro zlepšení postavení po volbách 2013 sehrálo podstatnou roli to, že poslanecký klub reálně plnil své úkoly a že předkládal návrhy zákonů nejen podle schváleného plánu, ale zejména podle potřeb, které priorizovala veřejnost. Vládní koalice na tuto iniciativu reagovala buď tím, že naše návrhy odmítala projednat, případně je zamítla, aby pak sama předložila návrh obdobný z vlastní dílny.

 

Jako exemplární příklad lze uvést zákon o exekuční činnosti nebo zrušení tzv. karenční doby, tedy prvních 3 dnů neplacené nemocenské, či stipendium na vysokých školách a nejnověji zákon o Pražském hradu, atd. Celkový počet námi předložených, ale dosud neprojednaných návrhů je k dnešnímu dni 11. Poslanecký klub je tak vedle našich úspěšných krajských funkcionářů zastupitelstev, jako skutečně opravdu nové tváře současné KSČM aktivním realizátorem naší politiky.

 

Nevyužití vlastního potenciálu ve volbách 2014 budeme muset řešit ihned po sjezdu, a to jak zapojením členské základny a sympatizantů, tak i zapojením další veřejnosti do naší nadcházející volební kampaně. Pro přípravu dalších komunálních voleb v roce 2018 bude počet naplněných kandidátek jistě rozhodujícím kritériem pro zachování a aktivizaci členské základny, ale zejména pro další činnost strany v místech a okresech.

 

Komplikaci do našeho sjezdového jednání může vnést nejasná organizace vnitrostranické diskuse 2015 o změnách potřeby výstavby stranické struktury.  Prostřednictvím tohoto tématu jsme nadbytečně otevírali záležitosti, které buď řešila celostranická konference, nebo je bylo možné řešit důslednou politicko-organizátorskou prací. Takto jsme variantními návrhy odklonili potřebnou programovou diskusi na témata vnitrostranické výstavby. Nelze odhlížet od toho, že variantní návrhy byly vznášeny zejména těmi, kteří nedocenili ani celostranickou konferenci, ale ani potřebné posílení krajské struktury po VIII. sjezdu, který tuto záležitost uzavřel.  Ostatně výsledek, tedy minimum změn navržených do stanov, v tomto ohledu takovému názoru zcela dává za pravdu.

 

Programová příprava sjezdu byla tentokrát zarámována tím, že většina členské základny ocenila systém aktuálních úkolů strany, což představuje důraz a soustředění se na současné problémy společnosti. A tak můžeme na základě stavu poznání jak vlastní historie, tak zejména možností řešení těch nejpalčivějších problémů české společnosti, posoudit 9 priorit předložených IX. sjezdu.

 

Pokud jde o personální rozhodnutí, které musí sjezd učinit, chci na tomto místě poděkovat za odvedenou práci zvoleným funkcionářům na všech úrovních stranické výstavby. Pro delegáty je důležité, abychom s odpovědností k budoucnosti strany vybírali do funkcí ve vedení strany zejména ty, kteří budou představovat kontinuitu současného vedení s vedením, které ještě ve větší obměně, jak očekávám, bude řídit naši KSČM po X. sjezdu, tedy dát šanci mladším navrženým kandidátům. Ať už jde o funkce předsedů nebo místopředsedů. Snad s jedinou výjimkou, a to přímé řízení stranické struktury, kde vnímám akutní potřebu skutečné řídící a organizátorské práce, kterou nelze nahradit pouhým navštěvováním okresů. 

 

Dovolte, abych se krátce vyjádřil k zahraničně politické situaci, která vytváří rámec našeho působení jako internacionální komunistické strany, působící velmi aktivně v rámci Mezinárodní porady komunistických a dělnických stran, jsme členy Pracovní skupiny v síti Solidnet a zároveň aktivně působíme jako pozorovatel ve Straně evropské levice. Snažíme se na každém místě, kde to je možné, vytvářet podmínky pro co nejširší zapojení všech antikapitalistických sil do boje za cíle, které mohou přispět k plnění hlavního úkolu, kterým je vytvoření podmínek pro změnu společenského systému a nastoupení cesty k socialismu. Zejména jde o nejaktuálnější úkol boje, a tady říkám skutečného boje za mír. Globální kapitál ve své honbě za ziskem a ovládáním čehokoli kdekoli, se neštítí v rámci vytváření chaosu rozdmýchávat válečné konflikty po celém světě. Ať už jde o Sýrii, Libyi, Irák nebo Jemen či nejblíže nám na Ukrajině, kde naši soudruzi z KS Ukrajiny svádí neuvěřitelný zápas s fašizující mocí o vlastní existenci, kde jsou jim upírána nejzákladnější práva na působení jako politické strany ve společnosti, účastnit se voleb a nabídnout občanům komunistickou variantu řešení jak organizace státu, tak potírání korupce, či vztahů se sousedy. Jsem rád, že náš přítel, soudruh Petr Symoněnko, mohl dnes přijet a být společně s dalšími soudruhy mezi námi na našem sjezdu.

 

Dramatické válečné konflikty v Sýrii, Iráku či v severní Africe, které vyvolaly Spojené státy americké, jsou nejen bojem o ovládnutí zdrojů surovin, ale také slouží k vyvolání migrační vlny, kterou chce USA oslabit Evropu jako svého konkurenta, udělat z našeho území opět válčiště a těžit z toho, jako tomu bylo v 1. i 2. světové válce. Jen nekompetentnost špiček evropských politiků jim k tomu ještě dává šanci, která zanikne stejně jako nesmyslné nápady s kvótami a dalšími byrokratickými řešeními, které budou odmítnuty na národních úrovních. Opakuji, že nelze řešit následky problému, ale je třeba řešit jeho příčinu. Příčinou konfliktu v Sýrii, ale i na Ukrajině a v dalších zemích je nepřípustné vměšování nadnárodního kapitálu do vnitřních záležitostí suverénních států, když pouze jejich národy mají právo na to, aby si zvolily svůj politický režim a využívaly své přírodní zdroje. Součástí i těchto hybridních válek, které špičky globálního kapitálu vedené USA, jež pozici hegemona ztrácí, je také ekonomický souboj a agresivní tlak USA na EU k přijetí smlouvy o volném obchodu a investičním partnerství (TTIP), tedy k tomu, abychom přestali chránit spotřebitele, více odebírali od Ameriky geneticky modifikované potraviny a vystavili tak vlastní občany poškozování zdraví. Stejně tak koncepce ke snižování úrovně vzdělávání širokých vrstev obyvatelstva oddělováním elit na jedné straně a inkluzí na straně druhé, které má posloužit k snazšímu ovládání obyvatel a následně ke snížení jejich jeho životní úrovně.

 

V podstatě jde o to, že v současné výrazně zhoršené ekonomické situaci USA, které mají fakticky nekrytou měnu, chtějí to tamní politici řešit vyvoláním světového konfliktu s již existujícími body vícepolárního světa, tedy nejprve s Ruskem a následně po ovládnutí jejich přírodních zdrojů s Čínou. Paul Craig Roberts to přiznal jasně. „Třetí světová válka už začala. Cíl je jasný odepsat všechny dluhy, předkládat různé plány pomoci jako byl Marshallův plán a ponořit válkou poničenou Evropu do dluhové pasti. Proto, pro mnohé paradoxně, jsou tedy v současné době zárukou míru právě tyto státy tj. RF a ČLR a dynamicky se rozvíjející Irán (zcela ideologizované až hystericky emotivní reakce podsouvané hlavním mediálním proudem na vše proruské či pročínské to de facto potvrzují). Vždy když je ohroženo mezinárodní právo založené na dramatické zkušenosti s více než 50 miliony mrtvých 2. světové války je ohrožen světový mír. A právě USA a různé koalice ochotných toto mezinárodní právo nerespektují.

 

A nyní k našim domácím úkolům.

 

Podzimními volbami začíná u nás maraton, který bude trvat nepřetržitě do roku 2027 - každý rok totiž u nás proběhnou volby, a pokud se nám podaří prosadit zákon o referendu, můžeme čekat ještě referendum k setrvání, resp. vystoupení z EU, ovšem v případě, že se činností vlastních řídících orgánů nerozloží Unie sama.

 

Proto si musíme odpovědět na zásadní otázku - je možné, aby KSČM vyhrála volby? Pokud ANO – a já myslím, že je to možné -  zvítězíme sólo, nebo musíme počítat s koaličním partnerem? Podle toho pak musíme volit strategii a taktiku a uložit si úkoly k získání důvěry u dalších voličů. Jestliže definujeme vlastní voličský elektorát, tak musíme také určit další skupiny lidí, na které zaměříme svou pozornost, když budeme např. organizovat akci, každý získej ještě další 2 nebo více voličů navíc, než se ti podařilo v minulých volbách. Tomu členská základna rozumí a umí v osobní agitaci také realizovat. Už jsem se zmiňoval o nerozhodnutých voličích a těch, kteří hlasují tzv. protestními hlasy. Naučme se je racionálně oslovit a předložme jim pravdivé argumenty. Nemyslím si ale, že takového cíle můžeme dosáhnout, pokud připustíme útoky na jednotu naší strany, nebo metody používání bulváru a rádoby senzací. Ten kdo by chtěl jít cestou bulváru, pomluv a osobních výhod není důvěryhodný a nevíme, kam by KSČM mohl zavést. To není, nebyla a nikdy nemůže být politika principu poctivé správy, politika komunistů.

 

Zásadní otázkou je jak zdůraznit náš rudo – zelený program. Jak jsme a můžeme být ještě více důvěryhodní pro ty, kteří vyznávají hodnoty ekologie, trvale udržitelného rozvoje. Náš program je v zásadě v tomto ohledu správný -    nejen realistický, ale i reálně prosaditelný, pokud ho budeme srozumitelně vysvětlovat. Nakonec máme tady velké možnosti, které vyplývají ze zrady ekologických principů a celé politiky životního prostředí od takových představitelů Strany zelených jako byl pan M. Bursík, jež Zelené diskreditovali ve společnosti. To se nám, při našem odmítání populismu a setrvání na reálných cílech, představovaných našimi odborníky od odborné komise až po stínovou vládu, stát nemůže.

 

Zvláštní pozornost musíme věnovat prvovoličům.  Zkušenosti, které jsme získali v minulosti, nás učí, že musí jít o kombinaci osobního nasazení v rodinách až po využívání moderních metod komunikace. Protože mladí lidé jsou připraveni přijímat informace a sdílet je, ale musíme jim je připravit, aby nebyli odkázáni jen na to, co se mohou dozvědět ve škole.

 

Jsme nejsilnější opoziční stranou, a proto je také na nás jaký akcent dáme kritice vládní politiky. Jistě to nebude kritika používaná z pravé strany politického spektra, těch neúčelných a nekonečných obstrukcí. Pseudokritiku musíme nahradit věcností, odpouštět jejich přešlapy, nebo dokonce podrazy na občany voliče - neplnění volebních slibů. Výše jsem uvedl příklady. Ale zejména není možné jim odpouštět jejich podíl na zločinech privatizace v letech 1998 až 2006, kdy byli sociální demokraté společně s lidovci u moci. A pokud jde o hnutí ANO, je přece jasné, že pokud by vážně mysleli svůj boj proti korupci, už dávno by KSČM pomohli s prosazením prodloužení nepromlčitelnosti trestných činů, souvisejících s privatizací - když o to ČSSD a KDU-ČSL jako vládní strany nemají zájem, a od ODS nebo TOP 09 jako stran korupcí silně zasažených, to nelze očekávat. A to nemluvím o neochotě k revizi církevních restitucí, nebo narovnání do současné doby nesmyslného daňového systému, který poškozuje ekonomiku a nedovolí ji další růst.

 

A mohl bych ještě poukázat na zcela konkrétní, jiné příklady. V polovině devadesátých let téměř všemi spontánně oslavované privatizace se vracejí jako bumerang – v podobě téměř neřešitelných krizí – našemu státu zpět. Nemám tím na mysli jen citlivou otázku OKD – s osudy tisíců lidí, v řádech miliard, ale desítky dalších příkladů ztrátových „businessových“ rozhodnutí druhé poloviny devadesátých let. A tak se jsou halasně privatizované BVV (Brněnské veletrhy a výstaviště) kupovány zpět pod městskou správu, proto slyšíme hlasy, že stát by mohl zpět koupit za pakatel privatizovaný a Nomuře prodaný Plzeňský Prazdroj, který dnes nadnárodní konsorcium nabízí k prodeji (možná až za padesátinásobek), už vůbec nemluvě o cause provozní budovy scény Národního divadla, privatizované jaksi omylem a nyní zpět vykoupené státem za 100 milionů Kč! 

 

 

Bude nutné, abychom proto v nadcházejícím období také změnili rytmus a zaměření práce stínové vlády, která musí mnohem rychleji reagovat na problémy ve společnosti a také více sledovat jednotlivé resorty, abychom nejen posoudili návrhy, ale také jasně vyjádřili názor komunistů na připravované změny.

 

Je jasné, že v této době plné změn a nebezpečí, je třeba sledovat zkušenosti ze zahraničí. Ať už jde o zkušenosti z práce komunistických a radikálně levicových stran a jejich postupů při prosazování zájmů pracujících, zaměstnanců, drobných živnostníků a těch, kteří v mnoha různých postaveních jsou odkázáni na prodeji práce svých rukou a hlav. Zároveň musíme zkoumat i postupy, které vůči komunistickým stranám v zahraničí používají antikomunisté, abychom byli dobře připraveni na útoky, které nás z této strany čekají. Tady máme široké možnosti využití našich poslanců v Evropském parlamentu, ale i poslanců doma, kteří jsou v zahraničním a evropském výboru, a také nových zkušeností, které máme z mezinárodní spolupráce v rámci krajské samosprávy a kde osobní poznání našich zástupců přináší další velké možnosti.

 

Čeká nás další náročná práce. Dlouhá cesta plná poctivé práce, mnohá úskalí a překážky a chvíle složitých rozhodnutí. Věřím, že KSČM jako respektovaná, stabilní a konsolidovaná politická strana v českém a mezinárodním politickém spektru dál bude stranou reálné politické síly a společenské perspektivy, přinášející alternativu současného systému.

 

Do tohoto nelehkého období přeji naší straně, každému z Vás, všem našim členům i sympatizantům dostatek sil a odhodlání.

 

Evviva il comunismo e la liberta!

 

Děkuji…

 

© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena