(6.5.2015)
1. máji 2015 - Jan Klíma
Čest práci, vážení občané, vážené soudružky, vážení soudruzi, milá mládeži!
Zdravím Vás všechny, občany z obcí Mikroregionu Matice Slezská i vzdálenější, kteří jste dnes našli cestu k tradiční oslavě Prvního máje s námi, zde na styku katastrů Velká Polom, Háj ve Slezsku a Hrabyně.
Vyřizuji též pozdravy předsedy ÚV s. Vojtěcha Filipa i předsedy OV s. Dušana Jaroše a našeho poslance M. Opálky, který k nám dorazí kolem 17. hodiny.
První máj, pro mnohé představuje čas lásky a kvetoucího jara, v moderní historii vstoupil do dějin jako symbol boje za sociální spravedlnost a občanskou emancipaci. Už před více než sto třiceti lety se v americkém Chicagu, pod tlakem sociální bídy, začali bouřit zaměstnanci za spravedlivější pracovní podmínky, zejména za osmihodinovou pracovní dobu. Vyvrcholením sociálních protestů se staly protesty a stávky, které skončily násilným potlačením - při shromáždění přišlo o život, v důsledku policejní palby, několik stávkujících. Následný den usmrtil výbuch bomby několik protestujících, přičemž z jejího odpálení obvinila vládnoucí moc anarchisty a následně pět z nich, ve vykonstruovaném procesu odsoudila k smrti. Na památku stávkujících i popravených se v USA začal již 1. května 1888 slavit Svátek práce. Ani časté represe ze strany vládnoucích sil nezastavily pracující v jejich boji za sociální a občanskou emancipaci. První máj se rozšířil do celého světa a stal se demonstrací boje za základní lidská a sociální práva.
Vrcholem zvůle vládnoucích elit světa, se před sto lety stalo rozpoutání první světové války, ve které byly do zákopů nahnány miliony prostých lidí, nucených bajonety vraždit sebe navzájem.
Po roce 1917 se myšlenky úplné emancipace člověka začaly šířit planetou a v některých koutech světa na čas zvítězily. Dnes po 70 letech i my zde můžeme konstatovat, že prožitek nacistické okupace, 2. světové války a zkušenosti protifašistického odboje, po osvobození formovaly vědomí přeživších občanů. Touha po míru a sociální spravedlnosti, ohromné nadšení z osvobození, vedly občany Slezska, a to bez ohledu na vyznání či politické smýšlení k tomu, aby za nepředstavitelných obtíží, pozvedli své milované Slezsko a svůj život z válečných trosek. Ještě v nedávné minulosti byly oslavy 1. máje spojeny s výrazným osvobozením pracujících lidí, kterým nově vzniklý socialistický společenský systém, poprvé poskytl právo na práci, na rovný přístup ke vzdělání i ke kvalitní zdravotní péči. Lidé dosáhli mnohého z toho, o čem dříve pouze snili a zač mnozí z předchozích generací položili i své životy.
Dnes, po restauraci kapitalismu, se to, čeho bylo dosaženo, stává opět snem. Po čtvrtstoletí se většina společnosti nachází v podobně neutěšené situaci, ve které byli nuceni žít naši předci. Jen v České republice stihla vládnoucí elita za uplynulých 26 let vytunelovat tří bilionový národní majetek, na jehož vytvoření se podílely předchozí generace. Ani to jí ale nestačilo, a tak celou naši společnost stihla už zadlužit dalšími téměř dvěma biliony korun. Není už ani zlatý poklad, a tak tyto dluhy budou splácet v budoucnu i generace následující. Největším pomyslným úspěchem, kterým se můžeme chlubit, je rekordní nezaměstnanost, srovnatelná snad jen s obdobím meziválečné světové hospodářské krize. Televizní noviny jsou plné zpráv a šou z večírků takzvaných celebrit, ale o tíživé sociální situaci značného podílu české společnosti se mlčí.
Polistopadová vládnoucí elita zbavila naší zemi důstojnosti a samostatnosti a nakonec zavlekla Českou republiku do mezinárodního boje za zájmy zámořské supervelmoci, Spojených států. Jak jinak se lze například dívat na stávající jednání naší vlády vůči Ukrajině?
Jednou z hlavních příčin vyostření ukrajinské krize je hluboká nespokojenost ukrajinského lidu s politikou jejich prezidentů a nejinak tomu je za prezidentování Porošenka - představujících hlavně zájmy skupiny oligarchů. Představitelé vládnoucího uskupení mají vždy připraveny pasy jiných států a myslí pouze na vlastní účty v západních bankách. Vyznavači Stěpana Bandery založili v domě našich bývalých sousedů požár konfliktu. Ne - nebyli sami. Tento proces vedly americké tajné služby a evropští politici, jak se veřejně dovídáme školeni byli i v Polsku. K převratu byla využita americká technologie barevných revolucí, uplatněná v Jugoslávii, Gruzii, Libyi a nyní aplikovaná v Sýrii či ve Venezuele. Spojené státy neskrývají, že za deset let vložily jen do destabilizace Ukrajiny více než 5 miliard dolarů. Hlavním cílem USA a vedení EU nicméně není učinit Ukrajinu demokratickou a kvetoucí, nýbrž se jedná o snahu ovládnout její ekonomické trhy a zapřáhnout ji do vojensko-politického kočáru NATO proti Rusku. Zde je to boj pozice a o suroviny.
Co asi nyní po kruté vnitřní válce čeká Ukrajinu? Jak jim pomůže Evropa?
Nabízí se však důležitější otázky: Co můžeme od těch Evropských představitelů čekat my? A co můžeme čekat od našich tuzemských politických představitelů?
Na podzim roku 2013 padla pravicová Nečasova vláda a vše nasvědčovalo k tomu, že skončila éra rozsáhlé korupce pravicových koalic, vedoucí k nehoráznému vysávání veřejných prostředků, k obohacení jednotlivců i konkrétních zájmových skupin. Nově vzniklá středo-pravicová vláda je vládou vzniklou pouze na základě povolebního pragmatismu, bez nějakého hlubšího ideového či personálního souladu mezi jednotlivými politickými subjekty, které ji tvoří. Vládní koalice drží při sobě pouze na základě čistě účelové dohody o rozdělení politických postů.
ČSSD postupně rezignuje na své předvolební levicové sliby. Aktivita ČSSD v naplňování vlastního předvolebního programu, ve kterém byla i styčná místa s KSČM, selhala. Uvnitř středo-pravicové vlády ČSSD rezignovala na prosazování stěžejních programových priorit. A to zřejmě již při jejím sestavování, výměnou za vládní křesla. Zklamáním pro občany je ústup ČSSD v oblasti daňové politiky A. Babišovi, který jasně deklaroval, že nechce hýbat s nastavením daní tak, jak je nastavily předchozí pravicové vlády. Vzhledem k aktuálnímu rozložení sil v koalici nelze předpokládat, že by ČSSD úspěšně prosadila změny v daňové oblasti a dostála tak svým předvolebním slibům. Naopak je třeba konstatovat, že se o to ČSSD již ani nesnaží. Podíváme-li se na celkové aktivity ČSSD ve vládě, v žádném případě se nejedná o prosazení průlomových reforem.
Hnutí ANO 2011, které se vyvezlo na protestních hlasech občanů různého smýšlení, dnes již odhalilo svou pravou tvář. Byl to právě Andrej Babiš, který se veřejně chlubil, že zabránil vzniku levicové vlády. A je to právě on, kdo brání uskutečňování spravedlivých daňových reforem. I přes to, že se populisticky vynesl na kritice předchozích pravicových vlád, jejich pomyslné „výdobytky“ o to vehementněji konzervuje. Jsme svědky snahy předsedy ANO Andreje Babiše ovlivňovat tuzemskou politiku nikoliv ve prospěch občanů, ale ve prospěch svého agroprůmyslového impéria.
KDU-ČSL již také splnila svůj cíl. Jestliže si někdo dělal před volbami iluze, že obsahem politiky lidovců je podpora rodiny a venkova, po volbách splakal nad výdělkem. Svůj stěžejní programový cíl totiž KDU-ČSL před volbami nedeklarovala, ale již nyní ho dosáhla. Je jím hladký průběh takzvaných církevních restitucí. Církve před únorem 1948 nikdy takzvaně „restituovaný“ majetek nevlastnily, měly ho jen ve správě. Majetek, který církev do své správy dostala, byl rozhojňován odpustky, vykořisťováním a zbídačováním poddaných i námezdních pracovníků. Tyto hodnoty byly lidem vyvlastněny a dle KSČM církvím nemohou náležet. Současné předávání majetku církvím proto není žádnou restitucí, nýbrž darem. A to část církví v roce 1948 ani neexistovala. Přitom postavení církví ve společnosti trvale klesá. Je nutné říci, že ani prezident republiky, který se taktéž před svým zvolením vyjadřoval proti „restitucím,“ které ve skutečnosti žádnými restitucemi nejsou, mírní svá vyjádření.
Vládní koalice neřeší klíčové problémy České republiky. Vláda, i vzhledem k své rozštěpenosti, nemůže přinést podstatnou pozitivní změnu.
Co do počtu mandátů v Poslanecké sněmovně PČR jsme my, komunisté, v počtu 33 - tedy nejsilnější opoziční parlamentní stranou. Odmítáme škatulkování a potřebné změny chceme realizovat s každým, kdo bude mít dobrou vůli problémy řešit. KSČM není stranou dílčích reforem, ale stranou systémové změny. Náš program, včetně protikrizových opatření, vychází z důkladné analýzy situace ve společnosti. Spojují se v něm dlouhodobá opatření vytvářející podmínky pro kvalitativní změny s opatřeními denní politiky.
Je nutné především nastartovat významnější ekonomický růst. Bez nových technologií a investic do vědy, ze které se tyto technologie musí odvíjet, se obejít nemůžeme. Česká republika nesmí vyvážet lidské mozky, ale musíme jim vytvářet patřičné podmínky pro jejich práci i život v ČR. Nezbytná je energetická základna, která se neobejde bez jaderné energetiky, i příslušná infrastruktura v dopravě a komunikačních sítích, ve vzdělanostní soustavě, kde talenty nemůžeme odrazovat školným, ale naopak motivovat podílem na dosažených výsledcích. Je nutné zvýšit daně oligarchům a bankéřům. Zisky nadnárodních korporací a oligarchů nesmějí odtékat do daňových rájů a mateřských centrál nadnárodního kapitálu. Podpořit je třeba živnostníky a drobné podnikání. Musíme si zachovat funkční zemědělství a nepřeměňovat ho jen na produkci turistických atrakcí, zatímco k nám proudí dotované konkurenční zemědělské produkty z EU.
Stěžejním pilířem politiky KSČM je hájení práv pracujících občanů, nezaměstnaných a sociálně ohrožených skupin - lidí pobírajících starobní důchody či matek s dětmi. Naší základní prioritou není šetření na lidech, ale právě naopak rozvoj lidského kapitálu, protože to je to nejcennější, co naše republika může mít. Komunisté bránili a budou nadále bránit všem pokusům o zbavení právní ochrany zaměstnanců, aby se z nich nakonec nestala součást bezejmenného davu před branami podniků, kde nikdo ráno nebude vědět, zda bude večer ještě zaměstnán a zda si ze své mzdy bude moci dovolit platit lékařskou péči, rostoucí nájem, ceny energií a potravin, a nakonec i vzdělání pro své děti.
KSČM prosazuje právo na práci, spravedlivou mzdu a sociální zabezpečení. Samozřejmostí musí být univerzální bezplatný přístup k veřejným službám jako je zdravotní péče a vzdělání. Důležité je naopak zamezení liberalizace veřejných služeb, zejména zdravotnictví a vzdělávání, jelikož zdraví ani vzdělání není zbožím.
Komunisté jsou připraveni aktivně dořešit témata jako – revize zákona o tzv. církevních restitucích, zrušení druhého pilíře penzijní reformy či zavedení progresivního zdanění fyzických i právnických osob. Požadujeme povinná majetková přiznání pro všechny politiky s tím, že pokud neprokáží legální nabytí svého majetku, bude jim následně tento neprokazatelně nabytý majetek stoprocentně zdaněn.
A nanejvýš aktuálně KSČM nastoluje téma mírového soužití v Evropě. Na aktuálnosti mu dodává nebezpečí posilování krajní pravice a neonacismu, ale i ohrožování světového míru a stability v Evropě ze strany USA. Jsou na místě obavy z utajených jednání mezi institucemi EU a USA ohledně Transatlantického partnerství pro obchod a investice (TTIP) či dokonce s ratifikací Komplexní hospodářské a obchodní dohody s Kanadou (CETA) a já Vás dnes prosím o podporu Petice proti těmto dohodám.
KSČM je dlouhodobě a zcela zásadně proti přítomnosti cizích vojsk a cizích vojenských základen na našem území. Pokud bude pakt NATO a zejména USA neustále zvyšovat počet svých vojáků v zahraničí, bude případný konflikt čím dál pravděpodobnější. KSČM je přesvědčena, že Evropa má dost sil si své věci řešit sama, bez USA. A tady Vás opět prosím o podporu Petice.
KSČM hájí a bude hájit práva většiny neprivilegovaných občanů, kteří mají právo na důstojný a udržitelný život v mírové Evropě!
Ať žije mír! Čest vaší práci!
Přijměte můj pozdrav jako výraz úcty k Vaši práci, jako pozdrav k oslavě našeho státního svátku i svátku pracujících celého světa.
Ať žije 1. máj. Děkuji vám za pozornost.